Z Marty mám strach. Z Káči ne, ale z Kryštofa jo a vlastně trochu i z Pavla. Přitom šlo jen o nedorozumění. Tak to dopadá, když člověk neumí mluvit… jakoby měl v sobě špunt. Pak se z toho rozjedou bolestné emoce a přicházejí nové a nové. Jsou součástí mého světa, jsem v napětí, už jsem si zvykla. Když člověk málo mluví, mají ho za retarda. Martu jsem viděla po letech v jednom časopise a přiznám se, že jsem se lekla. Kryštof asi nevěděl, že jsem po tý bábovce na záchodě málem chcípla, nikomu jsem nic neřekla, nebylo to vidět.
Jeptišky, co jsou za mostem, jsem oslovila kvůli práci. Daly mi ji, zatím jsem tam byla jeden den. Sestra Markéta mluví chaoticky a nedoříkává věty, ale člověk to nějak pochopí. Asi si myslí, že není důležité to doříct. Mně ale nepřijde ani moc důležité co říká, je to asi spíš zdvořilostní rozhovor. Vyjedeme do druhého patra. Je to tam čisté, ale mám vytřít chodbu kolem kaple směrem k zahradě. Kolemjdoucí sestry se na mě usmívají, některé se představují, jsou přátelské. Stařičká sestra se v kapli nahlas modlí, zrovna luxuju velkou rohožku a cítím se trapně, svatokrádežně…
Pak sjedu do přízemí, kde mám pokračovat. Čisťounká prázdná jídelna, sestra Markéta mi dává vánočku a kávu, mám asociaci na blázinec. I ty chodby s pokoji a linoleem mi ho připomínají. Ale čistý a přívětivý. V těch pokojích bydlí staré sestry. Chlapík v přízemí luxuje koberce, tak mě sestra vezme do jiného patra, záchody jsou čisté, nezaberou moc práce. Pak mě přijde vystřídat paní s veselýma očima v zástěře, je tam taky poprvé.
Sestra Markéta mi zařídila oběd, jsem sama ve starobyle zařízené místnosti a jím stehno z rejží od čisťounkého kuchaře z čisťounké kuchyně. Ještě je tam nějaká mladá holka, jeho dcera? Když dojím, dám talíř do okénka a jdu domů.
Pak mi začíná další práce.
Sestra Markéta se mi od té doby kvůli uklízení neozvala.
Klip k tomuto zápisu vybral Jan P. Muchow, poslechněte:
Charlotte OC – Colour My Heart
Kdo jsem a co se děje
Jmenuji se Lara, mám schizofrenii a píšu si deník, který s vámi budu tady sdílet. Občas otevřu starý deník a dám sem něco z doby, kdy jsem byla třeba za zdí nebo za prací v Bratislavě. Jan P. Muchow mi dělá Dj, vybírá hudbu, klipy, co se mu hodí k mým zápiskům.
