Pekárna Kabát
Kolik lidí z Green Doors jste již zaměstnali?
Pod dohledem Green Doors, tedy první půl rok PRACOVNÍ REHABILITACE, jsme zaměstnali asi 15 lidí. Přímo pod naše vedení jich pak přešlo asi pět. Někteří u nás pořád pracují, jiní pak už vydrželi jen krátce, ale vždycky to bylo spíš na nich, bylo to jejich rozhodnutí.
Jaká úskalí pro vás má spolupráce s duševně nemocným člověkem?
Musíme k nim přistupovat naprosto individuálně, jinak by se nám nepovedlo je zaměstnat. Pokud ale zaměstnáváme 200 zaměstnanců, měli bychom měli k nějakému procentu zaměstnanců zachovat individuální přístup, abychom společnosti něco vrátili. Jsou to věci, které se můžou stát každému… Těm lidem je mezi dvaceti a čtyřiceti lety a během vteřiny se jim změnil život. Měli by dostat šanci vrátit se zpátky.
A má taková spolupráce nějaký přínos i pro vás?
Pro náš tým to má určitě přínos, protože naši zaměstnanci vidí, že nejsme továrna typu coca-cola, že jsme schopni zachovat k lidem osobní, individuální přístup. Pro manažery i zaměstnance je to samozřejmě zpočátku těžší, ale když pochopí, že nejde o to zaměstnat deset procent, ale třeba jen pět šest lidí, kteří odvedou svojí práci, tak proč by u nás nemohl být zaměstnaní?
Znamená to, že zaměstnávat duševně nemocné je snadnější pro větší firmy?
To si nemyslím, jde o typ firmy a typ produktu, který prodává. Například já můžu v pekárně zaměstnat čtyři až šest lidí, aby to firmu nezatěžovalo systémově ani finančně. A zároveň to motivuje ostatní zaměstnance – uvědomí si, že se namají tak špatně, jsou zdraví, nemusejí do sebe cpát prášky.
Foto: Vlado Kníž
