Slečinka z kanceláře se tváří, jako by ji má přítomnost urážela. Když jdu vysypat koš, polohlasem odpoví na pozdrav a většinou někam zmizí. Mohla by hrát princeznu v nějaké české pohádce. Stejný pocit mám, když ji potkám na chodbě. Cítím z ní nespokojenost s něčím, co dělám, s něčím, kým jsem…Určitě četla v pubertě Brávíčka. Teď je dáma.
Odstraňuji žvýkačky a pecky z ovoce ze dna v igelitových sáčků v koších. Zajímalo by mě, jak uklízí uklízečka na úrovni.
Včera jsem dostala od jednoho v práci čokoládu Merci, asi za to, že mu schovávám zbytky kotoučů papírových ubrousků. Má v sobě něco jižansko – arabsky divokého. Nakreslila jsem ho a dala jsem mu to. Smál se, ale asi jsem se moc netrefila, myslím, že to nechápe. Vlastně na tom nic k chápání neni…
Přijde mi, že celá firma je nějaký oddíl na táboře. Oddíl, který žene touha po kořisti, jen nevím, po jaké…
Klip k tomuto zápisu vybral Jan P. Muchow, poslechněte:
Kdo jsem a co se děje
Jmenuji se Lara, mám schizofrenii a píšu si deník, který s vámi budu tady sdílet. Občas otevřu starý deník a dám sem něco z doby, kdy jsem byla třeba za zdí nebo za prací v Bratislavě. Jan P. Muchow mi dělá Dj, vybírá hudbu, klipy, co se mu hodí k mým zápiskům.
